Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) je chronické duševní onemocnění, které se vyznačuje přítomností obsedantních myšlenek a kompulzivního chování. Tyto příznaky mohou výrazně narušovat každodenní život jedince, jeho vztahy a pracovní výkon.
Obsese jsou nechtěné, opakující se myšlenky, nutkání nebo obrazy, které způsobují úzkost nebo nepohodlí. Například jedinec může mít strach z kontaminace nebo neustálé obavy o bezpečí své nebo svých blízkých. Kompulze jsou opakující se činnosti nebo rituály, které jedinec vykonává, aby se zbavil úzkosti spojené s obsesemi. Tyto činnosti však nepřinášejí dlouhodobou úlevu a často se stávají časově náročnými. Příkladem kompulze může být neustálé mytí rukou, kontrolování zamčených dveří nebo počítání určitých předmětů.
Příčiny OCD nejsou zcela známé, ale výzkum naznačuje kombinaci biologických, genetických a environmentálních faktorů. Neurochemické změny v mozku, zejména v serotonergním systému, mohou hrát významnou roli. Traumatické zážitky nebo dlouhodobý stres mohou rovněž přispět k rozvoji poruchy.
Diagnóza OCD se obvykle provádí na základě rozhovoru s odborníkem na duševní zdraví. Hodnotí se intenzita, četnost a dopad obsesí a kompulzí na život pacienta. Existují také standardizované dotazníky, které mohou pomoci diagnostiku upřesnit.
Léčba OCD zahrnuje kombinaci psychoterapie, medikace a v některých případech změny životního stylu. Kognitivně-behaviorální terapie (CBT), zejména její forma známá jako expozice a prevence rituálů (ERP), je považována za velmi účinnou. Medikamentózní léčba zahrnuje použití antidepresiv, jako jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Pravidelný režim, relaxační techniky a podpora blízkých také hrají významnou roli v léčbě.
OCD je zvládnutelné onemocnění a mnoho lidí, kteří podstoupí léčbu, zaznamenává výrazné zlepšení kvality života.