Sokrates (469 př. n. l.–399 př. n. l.) byl jeden z nejvýznamnějších filozofů starověkého Řecka a zakladatel západní filozofie. Narodil se v Athénách a jeho působení mělo zásadní vliv na filozofii, etiku a způsob lidského myšlení. Ačkoliv po sobě nezanechal žádné písemné dílo, jeho myšlenky byly zachyceny jeho žáky, především Platónem.
Sokrates byl známý svým neobvyklým přístupem k filozofii. Nepřednášel, ale vedl dialogy, během nichž kladl otázky, aby vyvolal přemýšlení a pomohl ostatním dojít k pravdě. Tento přístup je dnes známý jako sokratovská metoda. Zaměřoval se na otázky morálky, ctností a dobra. Pro Sokrata bylo klíčové poznání sebe sama, což vyjádřil slavným výrokem: „Vím, že nic nevím.“
Jeho názory a otevřené kritizování tradičních hodnot athénské společnosti mu však přinesly mnoho nepřátel. V roce 399 př. n. l. byl obviněn z kazení mládeže a bezbožnosti. Sokrates byl odsouzen k smrti vypitím číše bolehlavu. Namísto útěku, který mu byl nabídnut, přijal rozsudek jako důsledek svého přesvědčení o důležitosti zákona a etiky.
Sokrates ovlivnil nejen své současníky, ale i celé generace filozofů a myslitelů. Jeho žák Platón dále rozvinul jeho myšlenky a položil základy pro školy filozofie, jako je akademie. Dílo Sokrata také inspirovalo další velikány, jako byl Aristoteles.
Sokrates zůstává symbolem hledání pravdy, intelektuální pokory a odvahy stát si za svými hodnotami. Jeho odkaz v oblasti filozofie a morálního myšlení přetrvává a inspiruje i dnes.