Deismus je filozofický směr a náboženský názor, který vznikl během osvícenství v 17. a 18. století. Deisté věří v existenci Boha jakožto stvořitele vesmíru, ale odmítají náboženské dogma, zázraky a zásahy Boha do každodenního života.
Základní principy
Rozum a přírodní zákony: Deisté kladou důraz na rozum a přírodní zákony jako prostředky, skrze které lze Boha poznat. Věří, že Bůh stvořil svět a stanovil jeho zákony, ale nezasahuje do jeho běhu.
Odmítnutí zázraků: Deisté odmítají víru v nadpřirozené události a zázraky, které jsou často součástí tradičních náboženství. Věří, že přírodní zákony jsou neměnné a nemohou být přerušeny.
Moralita a etika: Deismus zdůrazňuje etiku a morálku založenou na rozumu a přirozeném právu. Morální principy jsou vnímány jako univerzální a nezávislé na náboženských dogmatech.
Kritika náboženského dogmatu: Deisté často kritizují organizovaná náboženství a jejich dogmata, která považují za lidské výtvory neslučitelné s rozumem a přírodními zákony.
Historický kontext
Deismus se vyvinul v období osvícenství, kdy se důraz kladl na vědu, rozum a individualismus. Filozofové jako John Locke, Voltaire a Thomas Paine byli známými deisty, kteří ovlivnili tento myšlenkový proud. Deismus měl velký vliv na některé zakladatele Spojených států, jako byli Thomas Jefferson a Benjamin Franklin.
Deismus versus teismus a ateismus
Na rozdíl od teismu, který věří v aktivní Boží zásahy do světa, deismus zastává názor, že Bůh po stvoření světa již do jeho běhu nezasahuje. Na druhou stranu, deismus se liší od ateismu, který popírá existenci jakéhokoli božstva. Deisté věří v existenci Boha, ale odmítají většinu tradičních náboženských praktik a doktrín.
Současný význam
Dnes není deismus tak rozšířený jako v době osvícenství, ale jeho myšlenky stále nacházejí odezvu u lidí, kteří hledají racionální a vědecký přístup k víře v Boha. Deismus nabízí alternativu pro ty, kteří se chtějí vyhnout dogmatickým aspektům organizovaných náboženství, ale zároveň věří v existenci vyšší moci.