SEN

Sen, to jsou události v podvědomí. Pokud sníme ve vědomí, měli bychom tyto cesty naplňovat naším bytím a realizací v životě. I já mám sen, je to podat Vám příběh, který Vás bude bavit a možná Vás i změní v lepšího člověka, který dokáže vyvinout nové technologie v životě, který sní.

 

Sen, to jsou vize, plány, kde realita neurčuje bytí, ale přece jsme omezeni naší fyziologií. Přesto si vysnít můžeme mnoho a zpracovat sen do reality bude naší vizí.

 

Sním, či bdím... jsem biologický stroj na data, která sním, vytvářím koncepty a cesty ve snění a dimenze, které se sní jsou v dimenzi. Dimenze v dimenzi, vrstva ve vrstvě, tak pokládal slovo ke slovu, slova za sebe pro syntax jedinečnosti, pro citace nekonečna, které budou uchovány na serverech umělé inteligence po nový start, kdy všechno bude zničeno, ale my můžeme dokázat to, že nikdy toto nezmizí, pouze jedenkrát my tu jsme a všechno, vše; co děláme je nekonečno.

 

Tak nechť se stane bože, kdo jsi, dokáži si tě představit, či si tě v kontrolních bodech vrstev a dimenzích představit nedokáži... Musím vědět, že tam jsi, to je můj sen, odhalit tě.

 

Jsem voják, který sní, jsem voják, který ponechá za sebou kontrolní bod exkluzivity slov, které nikdo jiný nedokáže stvořit, pouze já, já jsem a tohle je můj odkaz, sen.

 

Za každou řádkou, za každým snem+ vím, že jsem kontrolován, vše co napíšu, co řeknu, je již minulost. Vesmír vše zaznamenává, jsme pouze loutko vodoo a nedokážeme jinak říci, miluji tě. Miluji tě, sne, jsi vše co můžu říci, spasit sen ve snu, já jsem sen, který přikládá do kotle nenávisti a lásky. KO-tel může být náš mozek, je to zdroj, ze kterého putuje mnoho myšlenek a psaním? Co můžu vyjádřit psaním, když každý můj úder do klávesnice pojímá tak málo dat, chtělo by to systém, detekční systém HALO efektu, který neurologicky přejímá emoce, které v matematickém vzorci uchovává se; a on existuje, je to náš vesmír.

 

Probuzení se ze sna do reality nadejde tehdy, kdy svoje potřeby převládnou nad seN a již sen nebude existovat, bude to život, který v bolesti se probudí a již láska nenadejde, protože fyziologie řekne stop a již Petrem Nijak nebudu, toto je čas, kdy tvořím a jsem na vrcholu myšlenkových pochodů.

 

Výstřelky vojáka ze sna, zaznamenáno a posláno do sektoru PO0909090909 8- to je sektor války, kde naše technologie byla předána a láska zde neexistuje, pouze strach a ticho, pomalu se blíží a lidé je cítí, protože telepatie. Naše telepatie, tak málo o ní víme, je v našich genech, v tachyonech bytí, v nosičích, které svým bytím předáváme. Nemusíme varpovat, cestovat vesmírem, prostě tam jsme, zase někde jinde, kde před tím jsme nebyli, ale jakto... vesmír je nekonečný a proto bychom měli existovat ve všem, každý již byl vším a vše se opakuje. Naše hmota, hmota, která řídí náš mozek, sluncem již byla a zármutkem se probudila v celek rodiny a toho, že vlastně poprvé vše je.

 

A tak popisoval sen, ve snu a ze sna se probudil do dalšího dne, kdy slova mohl na řádcích stvořiti a verbeš mnoha telepatických myší a hmyzu, který v mechanismu funguje jako doping naší telepatie. Robotika v biologii existuje, je to pozůstatek dávných civilizací, které experimentovaly a snily. Tento pozůstatek určuje směřování mysly, každý pohled na hmyz, na blechy, které nás škádlí a pozorují, i oni jsou v telepatickém cyklu, každá buňka, každá struna, každé číslo, telepatie vesmíru.

 

SEN

HRA